STÁJ AŽ DO ODVOLÁNÍ POZASTAVENA!!! - ZDE máte náhradu (bývala jsem členka, takže je vyzkoušená)

Samostatný trénink

25. března 2013 v 20:51 | Správce
Trénovat můžete tyto dovednosti:
- výdrž
- rychlost
- drezura
- klus
- cval
- skok

A jak se vlastně trénuje? Je to lehoučké. Vyberete si dovednost a zapíšete průběh tréninku do komentářů --> pěkně obsáhle (jinak pokutujeme). Kromě 0.1 dovednosti pro koně bude připsáno 0.1% jezdecké zkušenosti vám...

Nezapomeňte uvést své jméno a jméno koně, se kterým trénujete ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sian Sbreederová | 31. března 2013 v 18:27 | Reagovat

Zaměření tréninku: výdrž

Romero byl k neudržení. Než se mi podařilo nasednout na poskakujícího koně, uběhlo několik minut.
Pobídla jsem Romera ke kroku a užívala jsem si pocit být zase v sedle. Objeli jsme pár koleček krokem a já jsem nabyla jistoty, že jsme si skvěle padli.
Zkrátila jsem otěže a pobídla Romera do klusu. Romero vyrazil ze začátku trhavým, později však plynulým krokem. Nechala jsem ho klusat několik koleček, než jsem zkusila obraty.
Moje neobratnost mi trochu činila problémy při změně nohy v osmičce, ale mávla jsem nad tím rukou. To časem vypilujeme.
Na chvíli jsem si dovolila nacválat, ale pak jsem Romerovi přitáhla otěže. Byl příliš rozjařený na to, abych si po několikaleté pauze v ježdění dovolila ve cvalu pokračovat.
Chvíli jsme klusali a potom krokovali, aby Romero vychladnul.
Trénink jsme zakončili pořádnou pochvalou :-)

2 Sian Sbreederová | 1. dubna 2013 v 11:53 | Reagovat

Zaměření tréninku: výdrž

Když jsem Romera vyvedla před stáj a nasedla, ucítila jsem, jak se Romero celou nedočkavostí napjal. Pozorně vyčkával na sebemenší náznak toho, že se má dát do pohybu.
Rozhodla jsem se mu vyhovět, co jiného taky můžu s tak nabušeným koněm dělat, že? :-)
Pobídla jsem Romera do kroku a uvolněně jsme objeli několik koleček po jízdárně.
Pak jsme zkoušeli i klus - jak pracovní, tak v lehkém sedu - a následně došlo i na změnu nohy v osmičce, což mi včera docela činilo potíže.
Pilně jsem cvičila a snažila jsem se, ale moc platné to nebylo. Když jsem měla dvě doby zůstat sedět v sedle, abych změnila nohu, nedařilo se mi to. Buď jsem se automaticky nadzvedla nebo jsem vysedla na špatnou dobu.
Nevadí, budeme to trénovat příště, utěšovala jsem se. Ježdění je těžký sport a já přeci nemůžu čekat, že po tolikaleté pauze v ježdění budu stejně tak dobrá (nebo špatná ;-) ) jako předtím, než jsem přestala jezdit.
Zase jsem si chvilku zacválala, ale s Romerem se to moc nedalo. Byl tak rozjařený z toho dlouhého povalování ve stáji, že jsem měla strach, že si něco udělá.
Raději jsem ho stáhla do klusu a chvíli jsme procvičovali tu zpropadenou změnu nohy. Párkrát se mi povedlo sedět na dvě doby a pak zase začít normálně vysedávat, ale stejně - žádná sláva :-(
Vykrokovala jsem Romera a sesedla. Byl to dlouhý a náročný trénink.

3 Sian Sbreederová | 6. dubna 2013 v 11:16 | Reagovat

Zaměření tréninku: výdrž

Pozvolným krokem jsem dojela na jízdárnu. Romero vypadal trochu zklamaně, že se nejede ven.
"Nedívej se tak, já jsem nebyla ten, kdo mě včera venku shodil," prohodila jsem k němu vyčítavě.
Romero se na mě podíval krásnýma hnědýma očima a potřásl hlavou.
Usmála jsem se a vedla Romera okolo hrazení. V kroku jsme zkoušeli pár otoček, osmiček a vlnovek. Docela nám to šlo.
V klusu nám otočky také nedělaly problémy. S osmičkami a vlnovkami byl trochu problém. Už několikrát se jasně ukázalo, že nejsem schopná změnit nohu ve klusu.
Pokrok pořád nepřicházel, tak jsem se rozhodla nacválat. Obcválali jsme pár koleček, měnili jsme nohy aniž bychom přešli do cvalu a zkoušeli kontracval. Šlo nám to.
Trénink jsme zakončili pár kavaletami, které jsme přejížděli v kroku, klusu i ve cvalu. Nakonec jsme si skočili malinký křížek.
Sice mě změna nohy v klusu trochu trápila, ale nechala jsem to být. Přece: Někdy příště-ě-ě :-D

4 Sian Sbreederová | 7. dubna 2013 v 14:24 | Reagovat

Zaměření tréninku: výdrž

Vjela jsem na jízdárnu a hned začala s tréninkem. Objela jsem několik koleček krokem a stejně jako včera jsem se dala do tréninku otoček, osmiček a vlnovek. To nám šlo.
Když jsem zrychlila do klusu, Romero nedočkavě vyrazil.
"Už zase?" vyčetla jsem mu jeho spěchání. Romero poposkočil a trochu zvolnil.
Překlusali jsme pár kavalet a dokonce se nám povedla i změna nohy v klusu - a několikrát! Otočky a vlnovky šly stejně jako včera bez problému.
Nacválali jsme a opakovali základní jízdárenské cviky. Zkoušeli jsme změnu nohy, která nám stejně jako včera šla.
Zastavila jsem Romera a hbitě jsem seskočila. Přivázala jsem ho ke hrazení jízdárny a postavila nám jednoduchý křížek.
Znovu jsem nasedla a nacválala. Jak jsme se blížili k překážce, cítila jsem Romerovo napětí.
Zaujala jsem skokový sed a připravovala jsem se na mohutný odraz.
Jenže Romero se na poslední chvíli rozhodl, že prostě neskočí. Zapíchnul to přímo před překážkou a já jsem přeletěla nejen Romera, ale i křížek.
Když jsem se z nadáváním zvedala ze země a rozhlížela jsem se, Romero si klidně obklusával jízdárnu a dělal, jako kdyby se nic nestalo a mě měl pořád ještě na zádech.
Doběhla jsem k Romerovi a chytila jsem jeho otěže. Znovu jsem nasedla, ale jenom proto, abych Romera vykrokovala a skončila trénink.
Byl to divný pocit. Po dvou dnech zase ležet na zemi...

5 SenKy | 7. dubna 2013 v 15:14 | Reagovat

Pobídla jsem Bellu do klusu. Dneska jsme vyrazily na jízdárnu,protože potřebujeme cvičit. Všichni říkají,že je Bella výborná na jízdárně. Jak jsem tak klusala,tak jsem si říkala,jaké to mám vlastně štěstí,že jsem dostala zrovna jí. Udělala jsem si osmičku a  velký kruh. Nikdy jsem moc nebyla na takovéhle drezurní cviky,ale k tréninku to prostě patří. Diagonálou jsem změnila směr a poté nacválala. Šlo nám vše zatím dobře. Jely jsme pár koleček a pak jsem znovu přešla do klusu. Belle to šlo skvěle. Nacválaly jsme podruhé a mířily k malému křížku. Chtěla jsem vědět,jak Bella skáče. Už jsem byla skoro u něj,chystala jsem se na skok. Asi krok před křížkem Bella zastavila a já jí narazila do krku. Zkusíme to znovu. Tentokrát  to vyšlo. Ale ne tak,jak bych chtěla. Těsně před křížkem se skoro zastavila,jako kdyby zase nechtěla skočit . Pak se ale rozhodla,že přeci jenom skočí a skočila. Mě to trochu rozhodilo,ale zůstala jsem sedět. ,,No,radši zkusíme kavalety,jo?",prohodila jsem směrem k Belle. Ty nám šly skvěle. Zbytek tréninku jsme už pouze klusaly a cválaly. I přes malé nedostatky jsem s námi byla spokojená. SenKy

6 Sian Sbreederová | 8. dubna 2013 v 19:02 | Reagovat

Zaměření tréninku: výdrž

Krokem jsem dojela na jízdárnu a s radostí zjistila, že tu někdo od tréninku nechal pár nízkých křížků a jednoduchých kolmáků. Alespoň jsem si překážky nemusela stavět.
Nezahálela jsem a začala jsem na sobě tvrdě makat. Během prvních deseti minut jízdy krokem jsem střídala různé jízdárenské cviky.
Pak jsem naklusala a zkoušela totéž. Romero byl moc šikovný a bylo vidět, jak se naží, aby mi udělal radost. Já už jsem se také chytala - obzvlášť mě potěšila osudná změna nohy, kterou jsem zvládla hned několikrát ;-)
Nacválala jsem a opisovala s Romerem různě velké kruhy, vlnovky a jiné útvary, které jsem si právě vymyslela.
Pak jsem zkoušela nacválat z kroku. Ze začátku se nám moc nedařilo, pak se nám ale povedlo přejít do cvalu skoro bez jediného klusového kroku.
Ze cvalu do kroku to bylo horší. Při prvním pokusu Romero místo přecohdu do kroku úplně zastavil a já jsem mu málem přelětěla přes hlavu. Podruhé si zase vymyslel, že proč by vlastně přecházel do kroku, vždyť ho stejně zase pobídnu zpět do cvalu. Tak se mě rozhodl absolutně ignorovat.
Když jsem ho konečně přesvědčila k přechodu, nejdříve si přešel do líného klusu a teprve po pár uklusaných metrech zpomalil do kroku.
Nechala jsem to být a dala se do překlusávání kavalet. To Romerovi šlo. A mě také.
Proto jsem na nic nečekala, nacválala a vedla Romera na první křížek. Romero se hladce přes křížek přenesl a pokračoval k o něco vyššímu kolmáku o pár cvalových skoků dále. Ten také přeskočil, ladně a bez problémů. Jen já jsem si trochu špatně načasovala skokový sed, takže jsem při doskoku Romerovi rázem ležela na krku.
Ostatní překážky jsme zvládali bravurně, bez jakéhokoliv viditelného zadrhnutí, škobrnutí a zaváhání. Vypadalo to, že s Romerem tvoříme jezdeckou dvojici několik let. Přitom jsem na Romerovi jezdila teprve necelé dva týdny.
Na závěr jsem se ještě jednou pokusila o přechod ze cvalu do kroku, který se nám až podezřele vydařil.
Pak jsem Romera krokovala. Když jsem ho považovala za dostatečně vychladnutého, seskočlia jsem a vytáhla třmeny.

7 SenKy | 10. dubna 2013 v 19:48 | Reagovat

dovednost: cval

Nasedlala jsem bellu a jely jsme na jízdárnu. ,,Dneska to nebude dlouhé,nesmím tě moc přetěžovat,"pošeptala jsem jí.
Vjely jsme dovnitř a pobídla jsem jí do klusu. Objely jsme jízdárnu a udělaly změnu směru diagonálou.
Zkusily jsme i vlnovku,ale moc nám nešla.
Tedy mě nešla. Bella by to udělala,ale já jsem nedokázala dát dostatečné pomůcky.
Udělala jsem velký kruh,stále v klusu. Pak jsem nacválala jely jsme přímo na menší křížek. prosím ať se to povede,modlila jsem se v duchu. Těsně před překážkou se Bella znovu rozhodla,že prostě neskočí.
,,A mám toho,dost,tohle prostě skočit musíš!"zakřičela jsem.
S Bellou jsme zacouvaly a nacválaly znovu. Tentokrát zase neskočila,a rovnou se tomu ještě vyhla obloukem.
Slezla jsem a chytla ji za otěže.,,Zkusíme to spolu,jo?"zeptala jsem se.
Běžela jsem vedle ní,skoro jsem nestíhala rychlému tempu.
Držela jsem jí,takže nemohla uhnout.
,,Dokázaly jsme to,"řekla jsem šťastně,po úspěšném skoku. :)
Nasedla jsem na Bellu a objely jsme cvalem jízdárnu.
Skočily jsme malý křížek znovu :D
Aspoň že tak,už nám to jde :) Usmála jsem se.
Seskočila jsem z ní a zavedla jí do boxu,kde jsem se o ní postarala. Dostala  i pár mrkviček za to,jak moc se snažila.
  SenKy

8 Sian Sbreederová | 13. dubna 2013 v 12:11 | Reagovat

Dovednost: výdrž

Krokem jsem dojela na jízdárnu a párkrát ji s Romerem objela, abych ho nejdříve zahřála. Romero kráčel uvolněným, pružným krokem.
Po pár kolečkách jsem ho pobídla do klusu a začala vysedat. Zkusili jsme několik vlnovek, otočku, dokonce i změnu nohy - všechno proběhla úspěšně. Usmívala jsem se. Ta zítřejší drezurní úloha nám určitě půjde ;-)
Párkrát jsme překlusali kavalety, potom jsme nacválali. Romero byl skvělý. Jeho cval byl prostorný, houpavý a pravidelný. Nechápala jsem, kde se to v něm bere. Byl by z něj skvělý drezůrák.
Rozhodla jsem, že se pokusím o přechod do cvalu z kroku a obráceně - minule nám to totiž moc nešlo. Ale Romero byl jako vyměněný. V kroku stačila jen trochu silnější pobídka než obvykle a on hned pochopil, že má nacválat. A když jsem mu ve cvalu přitáhla otěže, vzorově přešel rovnou do kroku místo toho, aby to zapíchl na místě jako minule.
Nechala jsem Romera prákrát pracovním klusem obklusat jízdárnu. Pak jsme znovu nacválali a najeli na nízký křížek. Romero bez zaváhání skočil. Několikrát jsme křížek skočili, pak jsem sesedla, abych z něj vyrobila tak padesát centimetrů vysoký kolmák.
Znovu jsem nasedla, obcválala jízdárnu a neobratně najela na křížek. Romero pohodil hlavou a obloukem se vyhnul skoku.
"Moje chyba, promiň," prohodila jsem a pohladila zneklidněného koníka po krku. "Špatný nájezd, omlouvám se."
Najeli jsme podruhé, tentokrát hezky, šikovným obloučkem. Romero skočil a lehce vítězně vyhodil.
Přitáhla jsem mu otěže a chystala se ho vykrokovat. Ale Romero měl pořád tolik energie, že jsem se rozhodla vzít ho ještě ven.

9 Sian Sbreederová | 21. dubna 2013 v 16:02 | Reagovat

Dovednost: výdrž

Nasedla jsem na Romera a provedla ho několik koleček krokem po jízdárně. Šlapal čím dál tím pomaleji, proto jsem se rozhodla použít bičík.
A to jsem neměla dělat. Byla to moje chyba, byla jsem tak naštvaná z Romerovi neochoty, že jsem se ani nezeptala, jak Romero reaguje na bičík.
Když jsem ho lehce pleskla po zadku, aby přešel do klusu. Romero poskočil a cvalem vyrazil kolem jízdárny.
Rychle jsem se snažila přizpůsobit cvalové melodii, což se mi docela dařilo. Pak ale Romero vyhodil a já jsem žuchla na tvrdý povrch jízdárny.
Rychle jsem vyskočila, ani jsem se nepřesvědčovala, jestli jsem v pořádku, a mazala chytit Romera za otěže, než se někde natáhne.
Chytila jsem ho, zahodila bičík a znovu nasedla. Vyrazila jsem klusem kolem jízdárny, jakoby se nic nestalo. Romerova mrzutost se změnila na rošťáckou náladu.
Když jsem nacválala, Romero ani trochu nemínil cválat rovnoměrně a tam, kam jsem chtěla. Občas poskočil, jindy jel rovně ačkoliv jsem ho vedla do otočky.
Pak jsem navedla Romera na nízký křížek. Skákal bez obtíží, což mě docela překvapilo. Už to byl ten pohodový koník, kterého jsem tak dobře znala a milovala.
Získala jsem k němu pár procent ztracené důvěry. Odhodlala jsem se i na vyšší překážky - až metrové. Kolmák, oxer, dvojbradlí... Žádný problém.
Pak ale Romerovi znovu ruplo v bedně. Postavila jsem si metrové trojbradlí a pomalu na něj naváděla Romera. Vše bylo v pořádku, nezapíchl to před překážkou, ale přidal a bravurně se přenesl přes trojbradlí. Když jsem dosedala do sedla a znovu se přizpůsobovala vyrovnanému cvalu, Romero najednou zpomalil a uskočil do strany. Já jsem přeletěla.
Tentokrát jsem vstávala s většími obtížemi. Bolela mě ruka a trochu se mi motala hlava, přestože jsem měla helmu. Rozhlédla jsem se, Romero si cválal kolem jízdárny a radostně vyhazoval, jelikož se mě konečně (a zase) zbavil.
Do sedla už jsem nešla, nemínila jsem spadnout znovu - i když se říká, že do třetice všeho dobrého. Uvolnila jsem Romerovi podbřišník a vodila ho krokem po jízdárně, aby vychladnul...

10 Sian Sbeederová | 16. června 2013 v 19:01 | Reagovat

Dovednost: výdrž (klasika :-D )

Před stájí jsem si nasadila jezdecké rukavice, jelikož je Romero moc velké dělo na to, abych se odvážila držet otěže v holých rukách, a nasadila se helmu (bezpečnost především ;-) ).
Jelikož už jsme to měli natrénováno ze včerejška, vyhoupla jsem se na jeho neosedlaný hřbet vcelku elegantně, což mě po tolika týdnech netrénování docela překvapilo.
Stiskla jsem Romerovi boky holeněmi a Romero vykročil pomalým, houpavým krokem.
Došli jsme na jízdárnu, kde jsme udělali pár koleček krokem. Potom jsme zkoušeli různé obraty a jízdárenské cviky. Docela mě mrzelo, že je Romero o něco méně ohebný, za což mohly ty týdny lenošení. Ale my to napravíme.
Ještě chvíli jsem Romera "dusila" na obloucích a otočkách, ale potom jsem ho nechala.
Naklusali jsme a já ze začátku měla co dělat, abych se vůbec udržela. Musel na mě být docela ošklivý pohled, když jsem opustila pracovní klus a snažila se vysedat. Ono totiž není lehké vysedat bez sedla a držet se jen koleny.
Znovu jsme zkoušeli jízdárenské cviky, tentokrát v klusu. Vypadalo to, že se Romero už dostatečně rozhýbal, takže mu obraty šly snáz. Pokusila jsem se i změnu nohy ve středu jízdárny a docela mi i šlo správné vysednutí.
"No jo, Romi, stávají se z nám profíci," podotkla jsem se smíchem :-D .
Romero pokýval hlavou a na moje pobídku nacválal. Obcválali jsme pár koleček a užívali si vítr ve vlasech (či hřívě).
Potom jsme krokovali, dokud Romero nevychladnul.
Zavedla jsem ho zpátky do stáje, kde jsem mu sundala uzdečku, nasadila ohlávku, zapnula vodítko a šla ho ven osprchovat. Potom jsem ho usušila, vyčistila a pustila do padoku.

11 Verča | 16. června 2013 v 20:06 | Reagovat

Zaměření:výdrž

Osedlala jsem si Myrtu a vešla do jízdarny.Nasedla jsem a dala si s Myrtou tři dlouhá kolečka kroku.Bylo to nekonečné a to je dobře Myrta byla spokojená a já se cítila jako víla.ten pocit byl nezapomenutelný po třetím kolečku jsem s Myrindou naklusala a opet si dala tři kolečka.Myrtou je temperamentní a šlo to na ní vidět.Klusala v klidu a soustředěně jako by byla nesmrtelná a žila tisíc let předemnou a tím pádem mohla taky hezky nasbírat dovednosti s Myrtou jsem se cítila jako v bavlnce.Už byla naviklá na tři kolečka a tak jsem ji schválně nedovolila přejít do cvalu jako to měla ve zviku.Myrinda jako by se zasekla ale běžela prostě jí to asi přišlo divné po čtvrtém kolečku klusu jsem jí konečně dovolila to toužebné nacválání!Myrinda běžela jako vítra rychle ale přitom pomalu prostě ideální kůn pro mě byly jsme na sebe zviklé.Nechci ji nikdy vyměnit.Hříva jí vlála spolu s ocasem a já se cítila jako nikdy jindy.Po tréninku jsem jí vzala a osprchovala přece jenom je hic,osušila.Pak jsem jí pustila do výběhu ať se napase.

12 Verča | 17. června 2013 v 19:16 | Reagovat

Zaměření:Výdrž
Ano vzala jsem si jablíčko a šla k Myrtě do boxu.Natáhla jsem k ní ruku a podala jí jablko.Myrta si ho ode mě s radostí vzala.Poté jsem jí vyvedla ven před box kde jsem měla nachysta nou uzdu a sedlo.Sundala jsem jí stájovou deku a nasadila jí podložku pod sedlo a na ní sedlo.Utáhla podbřišník a nasedla na Myrtu která trpělivě čekala na pokyn k pohybu.Nasedla jsem jedna báseň a pobídla Myrtu ke kroku dnes jsem neměla nálada na moc dlouhý trénink takže jsme to spolu dá se říct odflákli ale za to si užily bezva den u rybníka.Daly jsme si pár koleček kroku a rychle přešly do klusu toho jsme si daly jedno kolečko a nacválaly jedno a půl kolečka.Byly jsme unavené a tak jsem Myrtu osprchovala osušila vyčistila a zavedla do boxu.Dal ajsem jí opět čistou vodu a ted měla ovsa dost tak jsem jí dala směs příkrmového krmiva a mrkev.Myrta byla ráda za změnu a já se s ní rozloučila a odešla pryč.

13 Verča | 18. června 2013 v 18:49 | Reagovat

Trénovat: výdrž

Skočila jsem pro sedlo a pro uzdečku a Myrtu jsem osedlala a nauzdila.Dovedla jsem Myrtu do jízdárny a mohly jsme začít.Nasedla jsem na Myrtu která krásně stála.Byla klidná což mě trošku udivilo protože jsem neznala koníka co by byl klidný i v takovém vedru jako je dneska.Pobídla jsem Myrtu a daly jsme se do kroku.Krokovaly jsme asi 5 koleček a potom se daly na dvě do klusu.Myrta klusala rychle jako vítr a byla prostě úžasná.Potom jsem jí na dvě opět  pobídla do cvalu což je její oblíbený.Pobídla jsem jí a Myrta okamžitě zbystřila a změnila tempo na rychlejší cval.Byla úžasná i v takovím horku trénink přežila.Dnes jsem jí nechtěla moc honit tak jsem jí po druhém kolečku pobídla do klusu a po půl kolečku na jedno kolečko do kroku.Po kolečku jsem s ní sesedla a a jedno vydýchací kolečko pomalé chuze jí tak akorát prospělo potom jsem jí odśedlala a sundala uzdečku.Osprchoval jsem jí ale ne jen tak sprchování bylo dejší protože jsem dala Myrtě hodně zabrat.Potom jsem jí osušila a zavedl ado boxu.Dala jí jablíčko ovsa které za celý den i noc snědla a seno.Sedla jsem si kní na čistou slámu a pobyla s ní ještě asi hodinu a taky nerada od ní odcázela.Rozloučily jsme se.Ale loučení trvalo taky dlouho.Nakonec jsem ale odešla se slovy,,Zítra půjdem do bazénu??nebo si zaplavat do rybníku???"Myrta neodpověděla :)a já už spěchala domů!Ahoj Myrti.

14 Sian Sbreederová | 19. června 2013 v 18:56 | Reagovat

Dovednosti: výdrž, drezura, cval

Před stájí jsem si nasadila rukavice a helmu, přitáhla podbřišník a stáhla třmeny. Ještě jsem se natáhla pro bičík, který jsem měla položený na zemi a brala si ho spíš jen tak do zálohy, než abych se ho chystala doopravdy použít. Potom jsem dala nohu do třmenu a nasedla.
Přitáhla a srovnala jsem si otěže a pobídla Romera do kroku. Nasměrovala jsem ho k jízdárně, odkud na nás už z dálky pomrkávaly barevné překážky.
Všechny překážky byly vysoké něco kolem metru. Jen křížek na rozeskákání měl necelých osmdesát centimetrů.
Krokem jsme objeli několik koleček a začali našimi obvyklými cviky na rozhýbání. Osmička, vlnovka, malý a velký kruh, otočka, všechno nám klapalo.
Pobídla jsem Romera do klusu a začala vysedávat. V tom horku jsem se hned zpotila, ale kdo se nepotí, ten doopravdy netrénuje.
Objely jsme několik koleček v klusu a navázali na cviky. Přidali jsme změny směru a změnu nohy uprostřed jízdárny. Už to ani nevypadalo, že nám (nebo spíše mně) změna nohy činí potíže.
Nacválali jsme a já si užívala ten studený vítr ve vlasech. Cválali jsme dokola jízdárny, dělali různé cviky a změny směru. Zkoušeli jsme i letmý přeskok, který nám vyšel úplně dokonale.
Stáhla jsem Romera do klusu a asi tak pět minut jsme se zaměřili pouze na kavalety, které v pravidelných rozmezích leželi odstrčené od překážek.
Potom jsem ho znovu pobídla do cvalu a nasměrovala na křížek. Romero skákal, jako kdyby celý život nedělal nic jiného.
I metrové překážky pro něj nebyly žádné problém. Kolmák, oxer, dvoj i trojbradlí, žádný problém. Stejně tak kombinace.
"Ty jsi tajně trénoval," obvinila jsem Romera :-D a pyšně ho poplácala po krku. Na tu gymkhanu jsme více než připravení.
Nechala jsem ho vychladnout a zavedla ho do stáje, kde jsem ho odstrojila. Osprchovala jsem ho, dala mu síťovanou deku, nastříkala repelentem a na ohlávku připevnila třásně. Potom jsem ho pustila do výběhu.

15 Sian Sbreederová | 21. června 2013 v 20:03 | Reagovat

Dovednosti: výdrž, drezura, cval

Před stájí jsem si nasadila jezdecké rukavice, zapnula jsem si helmu a popotáhla jezdecké boty. DOtáhla jsem podbřišník a stáhla jsem si dolů třmeny. Nasedla jsem si, upravila si délku třmenů, jelikož mi z neznámého důvodu neseděli, což bylo divné, protože na Romerovi jezdím jenom já, a srovnala jsem si otěže.
Pak jsem stiskla Romerovi boky holeněmi a nasměrovala uvolněně kráčejícího Romera na jízdárnu.
Na jízdárně jsme na rozpohybování udělali pár koleček v kroku a pak jsme začali s našimi obvyklými cviky. Změny směru, otočky, osmičky, vlnovky, oblouky...
Usmála jsem se nad pomyšlením, že se z Romera stává opravdový profík. A to díky mně. Já vím, jsem příšerně skromná ;-) .
Naklusali jsme. Po pár minutách svižného klusu jsem přestala vysedávat a chvíli zlepšovala svoji rovnováhu a smysl pro splynutí s koněm pracovním klusem. Když už jsem byla dost natřesená, vytáhla jsem nohy ze třmenů, přehodila si třmenové řemeny přes sedlo a klusala bez toho, abych měla nějakou oporu pod nohami. Vysedávat bez třmenů není tak snadné.
Měla jsem toho dost, tak jsem dala Romerovi pokyn k nacválání, ale třmeny jsem nechala přehozené přes přední rozsochu. Držela jsem se kolenami, ale i zuby a nehty, abych nespadla. Nějakým zázrakem jsem přežila i drobné radostné poskočení, které Romero předvedl.
Chystala jsem se přejít na skoky s rozcvičením na kavaletách, proto jsem si třmeny zase shodila dolů a zasunula do nich nohy.
Párkrát jsme překlusali kavalety a vrhli jsme se na skoky. Překážky tu zůstali ještě z mého včerejšího tréninku.
Párkrát jsme skočili nízký křížek na rozeskákání. Romero byl úžasný. Připadala jsem si, že létám. Měl tak plynulý odraz a doskok, že jsem skoro necítila žádné otřesy.
Přešli jsme na metrový kolmák. Dala jsem Romerovi pokyn ke skoku a on se mohutně odrazil, hravě se přenesl přes skok s dvaceticentimetrovou rezervou a hladce dopadl.
Popleskala jsem ho po krku a znovu ho navedla na kolmák. Opět jsme bodovali.
Na oxeru sice zaváhal a málem mě katapultovat ze sedla, ale to by nebyl Romerovi, kdyby občas neulítl. Rychle jsem se vzpamatovala a znovu ho navedla na oxer, který už Romerovi takové problémy nedělal. Dvojbradlí zvládl hravě několikrát za seou přeskočit. U trojbradlí shodil jenom jednou. Skokové řady pro něj nebyly žádným prolémem. Lehce přizpůsobil krok tak, aby mu vyšel.
Nakonec jsem si znovu přehodila třmenové řemeny před sedlo a zkoušela skoky bez třmenů. Bylo to skvělé.
Znovu jsem Romera pochválila popleskáním. Pár minut jsem ho krokovala.
Pak jsem sesedla, vytáhla třmeny, povolila podbřišník a zamířila do stáje. Tam jsem ho odstrojila, uložila jeho vybavení. vodítko vyměnila za lonž a vedla ho k bazénu.

16 Verča | 23. června 2013 v 7:13 | Reagovat

Zaměření: Výdrž
Jeli jsme spolu k jízdárně.
Dojeli jsme do ní a já Myrtu na kraji zastavila.
Po chvilce jsem jí pobídla do kroku.
Šli jsme rozcvičku na rozpohybování 2 kolčka(ro jistotu)
Otěže jsem nechala mírně uvolněné.
Po druhém kolečku jsem jí pobídla do klusu.
Vysedávala jsme a už mě boleli nohy ale 2 kolečka jsem dát musela.
Potom cval na 2,5 kolečka.
Konečně se mohla Myrta pořádně vyřádit ve svém oblíbeném oboru!
Potom jsme zkusili nějaké otočky atd..
Z tréninku.
Pobídla jsem Myrtu do vlnovky.Volila jsem tu samou co při tréninku.
Myrta to už měla celkem nacvičené protože se nám to na tréninku včera moc nevedlo ale teď bych řekla že to dala na 1.
,,Teď zase něco z tréninku!"řekla jsem Myrtě.
Pobídla jí do klusu.
Klusali jsme zase 2 kolečka a potom jsme přešla do pracovního klusu.
Potom jsem jí dala ještě 2 kolečka cvalu.
Dnes jsem chtěla skočit pár překážek ale zapomněla jsem na to tak jsem žádné nepostavila.
,,Příště Myrti"řekla jsem.
Sesedla jsem z ní a šli jsme jedno odpočinkové kolečko po jízdárně.
Potom jsem jí odvedla do stáje uvázala vodítkem ke kůlu odsedla a sundala uzdečku.,,
Co bys řekla kdybychom si šli zaplavat?
Nasadila jsem jí ohlávku a vodítko a šli jsme směrem k bazénu.

17 Verča | 24. června 2013 v 14:52 | Reagovat

Vedla jsem Myrtu do jízdárny a na kraji nasedla.
Pobídla jsem Myrtu a ona okamžitě postřehla  a rozchodila se.
Teď je na trénování super počasí.
Není zima a ani vedro.
Šli jsme 2 kolečka a potom jsem jí pobídla do klusu.
Vysedávala jsem asi 3 kolečka a potom zvolila 2 pracovního klusu což jsem milovala.
a teď tvůj cval zvolala jsem.
Ale Myrta klusala.
Klusala ještě půl kolečka než mi to docvaklo a raději jí dnes pobídla.
Cválali jsme 2 kolečka a potom jsem s ní zkusila vlnovky z minulého hromadného tréninku abychom na to nezapoměli.
Vše Myrtě šlo!
Potom jsme šli dvě kolečka a následovně jsem jí zastavila slezla jsem z ní a vedla ke stájím
Tam jsem jí osušila.
Nebylo moc na bazén.
Zavedl ajsem jí do boxu vše uklidila a zašla z aní s mrkví a čistou vodou.
Ovsa atd. měla dost.
,,Ahoj zase zítra?"ptala jsem se.
Myrta zaržála na souhlas.

18 Đayley | Web | 24. června 2013 v 16:17 | Reagovat

trénovat:výdrž (už na mě leze skleroza)

19 Verča | 25. června 2013 v 16:20 | Reagovat

Vešli jsme do jízdárny a já na Myrtu nasedla.
Jeli jsme 2kolečka krokem.
Myrta byla zatím spokojená ale myslím že vycítila že je se mnou něco blbě a šla pomaleji.
otom jsme přešli do pracovního klusu na 1kolečko.
Nemusela jsme nic dělat.
Potom 1 kolečko klusu.
To už začít pěkně vysedávat.
1 pracovního a zase jedno normálního klusu.
Nakombinováno aby mě to moc nezatěžovalo když je mi blbě.
Těď na 2 do cvalu který si Myrta užívá a jezdí jako o závod když se to stalo.
Dnes jela nějak moc rychle takže se mi začala točit hlava,začala mě taky bolet víc a já se omylem pustila oteží a začala balancovat v sedle.
Chytla jsem se konců hřívi ale nepomohla zase jsem je pustila.
Držela jsem se v sedla jen tak tak.
A co mi zbývalo?
Zkusit Myrtu zastavit.
Pokus absolvován a juchů.
3la do klusu.
Zkusila jsem to chytla jsem se hřívy a pak přešla na otěže.
Zastavila jsem Myrtu.
Měla jsem toho dost.
Ona az to nemůže já vím.
Odvedla jsem jí do stáje.
Zavedla ji do boxu.
Dala jí seno a pod něj mrkev.
Sladké překvapení jako . na konec.
,,Ahoj Myrti už půjdu je mi hrozně blbě.!"
Zaržála a vykoukla z boxu a celou dobu se dívala za mnou.

20 Verča | 25. června 2013 v 16:21 | Reagovat

výdrž promin

21 Verča | 27. června 2013 v 9:04 | Reagovat

Výdrž
Šla jsem pro sedlo a pro uzdu a hned se vrátila k Myrtě uvázané u kůlu.
Byla klidná a tak jsme jí přehodila sedlo přez hřbet.Utáhla mírně podbřišník a šla na nasazování ohlávky.
V úterý jsem to nějak odflákla a uzdečku jsem nějak pomotala takže mi trochu trvalo než jsme jí konečně uvedla do původního stavu.
Teď jsme Myrtě nasadila uzdečku a zdá se že to moc velký problém nedělalo.
Vyvedla jsem ji před stáj doutáhla podbřišník a nasedla na ni.
Pobídla jsem ji do kroku a šli jsme do jízdárny.
Na jejím kraji jsme Myrtu nasměrovala dnes protisměrem než normálně jezdíme.
Druhou stranu nemá ráda ale musí si zvykat.
Cukala ale já jí nedovolila se otočit.
Nakonec se smířila s prohrou a po 4 kolečcích neuprosného snažení se otočit se uklidnila a já jí mohla pobídnout do klusu.
Klusali jsme 2 kolečka prtože se jí to moc nelíbilo.
Potom jsem jí zkusila pobídnout do cvalu a ten její oblíbený ji šel také nejlépe.Takže jsem jí dala kvůli klusu 3 kolečka.
nakonec jsme jí obrátila a klusali jsme jen 1 kolečko.
Kdybych mela sestavit statistiku tak by to bylo asi takto:
1.cval
2.krok
3.klus (tentokrát propadl)
Sesedla jsem a vedla jí ke stájím.
Odsedlala jsem jí sundala jí ohlávku zanesl ajsem je do sedlovny a přišla s její oblíbenou ohlávkou.
Zavedl ajsem jí do boxu dala jí jablíčko a sedla si zase na slámu.

22 Anastázie | 28. června 2013 v 15:04 | Reagovat

SKOK
Hned jak jsem na Deliho nasedla cítila jsem jak samou nedočkavostí pohupsával po suché hlíně, která se pod ním výřila až začal kýchat.Vyjeli jsme na dráhu a Deli Vyběhl nejprve klusem ale pak přidal a začal s cvalem samou radostí jsem s ním běžela k první překážce. V tu chvíli poznal ten znak který tak miloval to čemu já říkám Deliho trisk ! Vyběhl co nejrychleji mohl a skočil... Ano!!!! přeskočil to .Jeli jsme dál a tak to pokračovalo .U druhé překážky to šlo podobně a tak i u třetí, čtvrtá překážka byla těžší byl to vodní příkop široký 1,5 metru což se Delimu moc nelíbil ale zabraly jsme skočili a na konci to delimu ujelo zadnima nohama sjel do příkopu ale hned se doškrábal ven takže jsme jeli dál nedalo mu to a příkop chtěl přeskočit znovu tentokrát se mu to povedlo, ale bylo vidět že se snaží.Jali jsme dál k páté a šesté překážce ty už byli lehké a tak jsme dojeli až do konce . Deli byl na konci unavený a  bylo poznat,že má velkou radost z toho že se mohl proběhnout.Myslím ,že ho to bavilo stejně jako mě. Šli jsme s ním do stáje a tam mu sundala ohlávku i sedlo. Vrátila jsem se s ním do boxu,že si to brzy zopakujeme. :-)

23 Verča | 3. července 2013 v 21:18 | Reagovat

výdrž
Vedla jsem Myrtu a jako obvykle a dnes mohu říci po dlouhé době jsem na ni u kraje nasedla.
Myta nedočkavě podupávala a bylo vidět její nadšení.
Pobídla jsem jí do kroku a šli jsme asi 2 kolečka.
Moc jsem to nepočítala spíše si po několika dnech nježdění zase oprašuju své jezdecké znalosti jako takové.
To mě budou bolet nožky z toho nezvyku ježdění.
Potom jsme klusali asi tak 4 kolečka?
Vážně nevím ale slibuju že cval spočítám.
Budu to brát od našeho začátku tedy tam kde jsem nasedla.
Pobídla jsem Myrtu do vytouženého cvalu a počítám!
1 kolečko křičím na celou prázdnou jízdárnu ve které duní Myrtina  kopýtka.
2.kolečka.
Myrti kolik si přeješ?
No asi dost co ale nechci tě uhonit dáme tak 4 -5
3.Pohodové kolo a jdeme na 4.KOLo.
Stop.!Pobídla jsem ji do klusu na půl kola a potom do kroku na vydýchání.
Ale neboj když slibuju dodržím dočkáš se i 5.
Pobídla jsem ji na půl do klusu a na jedno od dveří do cvalu.
Teď jen vyčistit a dát do boxu.
Dala jsem ji ještě čistou vodu na večer ovsa a mrkev.
,,Pa zítra trošku brzy!"

24 Anastazie | 4. července 2013 v 14:08 | Reagovat

Delaurent a trénujeme :Skok
Přiběhli jsme s Delim na plac A trenér už tam čekal.Překážky už byli připravené takže mi došlo že budeme první trénovat Skok...Nandala jsem Delimu treningové sedlo naskočila na něj a při příjezdu na plac jsem pozdravila trenéra.Mile se usmál a odpověděl mi tím že mám ještě 5 minut ale je rád že jsem přišla včas.Řekl že pokud chci můžeme už začít. Já dala Ještě Delimu mrkev z váčku a připravili jsme se na start Trenér řekl že to nejprvne dáme bez limitu bylo 10 překážek kolem celého areálu placu na trénink Vyjela jsem nejprve pomalu ale jak už vím Deli miluje trisk a celou dobu se o něj pokoušel ale já s ním jela Cvalem po celé trati. První překážka se nám povedla byla to normální 3 tyčová překážka. Další a další byli stejně jednoduché a že mi to opravdu jde.V klidu jsme jeli až do konce ale poslední překážka byl Vodní Příkop. Já a Delli Jsme ho projížděli za celou dobu ve stájích po 5 ale stále to nebylo dokonalé ale vylepšovali jsme se. Tak jsem mu poprvé povolila trysk ! Jeli jsme a já cítila jak mi lítá vzduch kolem uší.Já chtěla těsně před tím zabrzdit bála jsem se že jedeme moc ryhcle ale deli potichu odprsknnul jako by mi naznačoval mi to zvládneme Stacii :-) Já mu věřila a jeli jsme a šup Skočili jsme letěli jsme sotva 5 sekund ale mě to přišlo jako věčnost bylo to úžasné a bum stáli jsme na zemi : OHHHHH ANOOOOOOOOOO zakřičela jsem a Deli radostně skákal a řehtal mi jsme to zvládly!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama